Importování knihoven do Blenderu - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

5. března 2002, 00.00 | Máte vytvořeny desítky scén plných těžce vydobytých objektů, materiálů a světelných schémat, která byste rádi použili v dalších projektech? Proč dělat něco dvakrát, když by bylo příjemnější naimportovat si to do nové scény z knihovny? V tomto tutoriále se dozvíte jak.

Každý, kdo již pokročil v jakémkoli 3D programu trochu dál, pocítí čas od času potřebu použít v právě vytvářené scéně nějaký ten objekt nebo materiál, který již někdy předtím vytvořil a ušetřit si tak spoustu času i nervů. Stejně tak jako v jiných 3D programech, ani v Blenderu to není žádný problém a hned si ukážeme, jak importovat do nové scény jen ty prvky, které skutečně potřebujeme.

Jedna ze základních filosofií Blenderu je objektová struktura dat. V praxi to znamená, že data jsou rozdělena do datových bloků, které jsou mezi sebou určitým způsobem propojeny.

Na tuto datovou strukturu se můžete podívat přímo v Blenderu, když si nahrajete jakoukoli scénu a stisknete Shift+F9. Základní struktura může vypadat třeba takto:

Ten zelený obdélník dole je datový blok Scene, tedy scéna. Od něj vede link na Cam, tedy kameru. Druhý link ze scény vede k objektu Plane, který obsahuje Mesh (síť) taktéž s názvem Plane. Síti je přiřazen materiál a ten je zase nadřazen textuře.

Popišme si základní datové bloky:
Scene stojí v hirerarchii nejvýše a je tedy nadřazena objektům. Nenechte se tím ovšem zmást, jeden soubor .blend může obsahovat více scén s rozdílnými objekty. Pokud naimportujete scénu, bude to zahrnovat všechny objekty přiřazené konkrétní scéně, pozice kamer a světel, stejně tak jako nastavení renderu.
World obsahuje nastavení prostředí, tedy barvu pozadí, mlhu, hvězdy a expozici světla.
Object obsahuje informace o pozici, velikosti a rotaci. Tento datový typ je nejuniverzálnější a může představovat mnoho věcí, od bloků se sítěmi až po deformační objekty.
Mesh obsahuje vertexy a facy
Material obsahuje základní definice povrchu a je nadřazen až 8 datblokům typu texture
Texture obsahuje procedurální vzorce a bitmapové obrázky.

Datových bloků je samozřejmě daleko více- světla, Ipo (animační křivky), curve, camera atd., ale jejich popis přesahuje rámec tohoto článku a v praxi je stejně odvodíte snadno sami. Důležité je pochopení principu.

Dostáváme se tedy konečně k vlastnímu importu. Z každého blenderovského souboru je možné importovat kterýkoli datový blok, nehledě na pozici v celkové struktuře, kde je umístěn. Importování provedete příkazem File->Append, nebo klávesovou zkratkou Shift+F1.

Otevře se File browser, ve kterém nalezněte soubor, ze kterého chcete importovat. Dvojklik na něj otevře strukturu datových bloků:

Názvy "adresářů" již samy napovídají, jaká data obsahují. Se znalostí datových bloků se můžete adekvátně rozhodnout, zda chcete importovat celý objekt (tedy včetně materiálu), nebo jen mesh či samotný materiál. V adresáři databloku pak jednotlivé položky selektujete pravým tlačítkem. Můžete tak vyselektovat jednu nebo také všechny položky a volbu poté potvrdíte tlačítkem Load Library nebo klávesou Enter.

Je třeba mít na paměti, že pokud importujete např. samostatnou mesh, musíte pro ni vytvořit i objekt, který jí bude nadřazen. To uděláte tak, že vložíte jakýkoli objekt, vyselektujete jej a v edit buttons vyberete z roletkového menu Me: název naimporotované sítě.

A na závěr ještě praktickou radu. Velmi se mi osvědčilo uchovávat všechny své materiály v jednom souboru názvově tematicky rozdělené (kámen, dřevo, kov...) odkud je pak podle potřeby importuji. Nastavení dobrého materiálu může být časově docela náročná práce a takto stačí jen drobně poupravit ten z knihovny. Mimochodem na internetu je ke stažení také velice kvalitní materiálová knihovna pro Blender, která obsahuje zhruba stovkou materiálů v různých kategoriích. Adresa je http://www.geocities.com/pollythesheep/files/matlibv1_02.zip