Studujeme Rhinoceros - Tvorba ploch (4.část) - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

Navigace:  » Úvodní stránka  » 3D grafika  

21. března 2001, 00.00 | V tomto díle seriálu o prostředí 3D programu Rhinoceros si probereme jenom jeden příkaz, ale velmi podrobně. Tímto příkazem bude Loft.

Legenda

Cesta v menu
Příkaz

V tomto díle si probereme jenom jeden příkaz, ale velmi podrobně. Tímto příkazem bude Loft.

Tímto příkazem lze tvořit plochy z křivek řazených v posloupnosti za sebou. Dají se jím vytvořit velmi složité plochy, ale má svá omezení. Například u křivek, která obsahují zlomy, lze velmi často očekávat špatné výsledky.

Takovým prvním příkladem využití tohoto příkazu v praxi je tvorba lodního profilu. Lodní modeláři mi dají za pravdu, že tvorba je úplně stejná jako ve skutečnosti. Nejdříve si nakreslíme jednotlivá žebra (nebo je získáme již nakreslená) a potom je rozmístíme ve správném pořadí a vzdálenosti za sebou.

Po zadání příkazu Loft ( Surface > Loft) vybereme postupně žebra zleva doprava a pro špičku použijeme při výběru volbu P (Point) a potvrdíme.

Zobrazí se nám úsečky spojující spoje uzavřených křivek.



Musíme nastavit jejich směr pro všechny stejný a pokud možno, aby ležely v jedné přímce. U nás je to jednoduchý problém. Myší postupně vybereme spoje a umístíme je s volbou uchopovacího režimu MID do poloviny "paluby".



V některých (častých) případech se musí obrátit i směr spoje a to provedeme pomocí volby F (FlipDirection). Směr spoje je dán normálou křivky (žebra). Také lze použít volbu A (Automatic), která se pokusí automaticky nastavit spoje do správného směru a přímky. Pokud nám to nevyhovuje, lze volnou N (Natural) vrátit vše do původního stavu.



Po nastavení směrů a posloupnosti spojů potvrdíme a tím se dostaneme do dalších voleb v tomto dialogovém okně. Zároveň se nám ukáže vytvořená plocha dle standardního nastavení tohoto dialogu.



Zde lze měnit styl provedení výpočtu (Style), zda chci stínovaný náhled (Shaded preview) a zjednodušení výsledné plochy (Simplify).

Zde vidíte jednotlivé typy stylů:

Normální (Normal)


Volný (Loose)


U tohoto stylu je dovolena větší odchylka plochy od vstupních křivek a plocha je pak hladší.

Těsný (Tight)


U tohoto stylu se plocha drží co nejblíže vstupních křivek.

Rovné sekce (Straight sections)


U tohoto stylu jsou sekce mezi křivkami přímé.

Rozvinutelný (Developable)

U tohoto stylu vytvoří samostatnou rozvinutelnou plochu nebo spojenou plochu pro každý pár křivek.

U voleb zjednodušení je snad jasná volba Do not simplify - nezjednodušovat.
Volba rekonstruovat s řidícími body (Rebuild with control points) rekonstruuje "žebra" před následným zpracováním.
Volba uzpůsobit v toleranci (Refit within units) uzpůsobí výslednou plochu dle globální tolerance.

To by bylo snad vše k příkazu.

Teď trochu něco z praktických věcí. Určitě velmi názorným příkladem je přechod z kruhového profilu na obdélníkový (toť častý problém ve vzduchotechnice).




Na závěr jedno opětovné upozornění. Dávejte si pozor na směr spojů a jejich umístění. Jejich umístění na profilech (žebrech) má velmi podstatný význam. A jen tak mimochodem se dají použít i otevřené křivky.