Pravítko a konstrukce – když to vleze pod kůži, je to šikovné - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

29. listopadu 2007, 00.00 | V CINEMĚ 4D jsou nástroje, které jsem do jisté doby nikdy nevyužíval a v případě, že jsem je zkoušel, tak jsem nebyl o jejich uplatnění příliš přesvědčený. Pak ale nastanou situace, kdy jsem byl nucen je použít a pak ejhle, ono to funguje a vcelku dobře. Stejně tak to bylo s nástrojem Pravítko a konstrukce, který nás provází již delší dobu.

Než začneme, kde vlastně tento nástroj najdeme a jakou má základní ideologii? Samozřejmě v menu Funkce a při vytvoření se nám standardně umístí do globálních souřadnic 0, 0, 0. Již na tomto místě je nutná základní ideologická informace. Objekt Pravítko a konstrukce nevytváří (tedy nemusí vytvářet) pro každé jedno pravítko nový objekt, ale jedná se o nástroj, kterým se dostaneme do speciálního režimu editace pravítek. Tedy není to primárně „tvorba objektu“, je to spíše podobné režimu.

Jakmile spustíme příkaz, jsme ve speciálním režimu, ve kterém můžeme pravítka upravovat. Do této chvíle nebyla editace možná, a jakmile zvolíme jiný standardní příkaz, opět nebude. Vždy pracujeme v tom pravítku, které je aktuálně vybrané. Funkce může pod sebou shromažďovat libovolný počet pravítek a každé pravítko má možnost obsahovat dva základní rozměry – vzdálenosti a hodnotu svíraného úhlu.

Poslední podstatnou informací je, že se jedná o nástroj velmi speciální, a proto s ním nespolupracuje příkaz Zpět/Opakovat.

Nastavení nástroje

Nastavení nástroje (záložka Volby) je rozdělené maximálně do pěti polí, přičemž to poslední je závislé na tom, zda používáme u pravítka třetí bod (tedy koncový bod druhé kóty), nebo ne.

Volby

Nástroje oddělení Volby jsou základními nástroji celého setu tohoto systému. Pomocí tohoto oddílu definujeme vznik nového pravítka v rámci systému (Nové pravítko). Toto pravítko dostane pořadové číslo a zařadí se do pořadí již vytvořených pravítek. Upravujeme vždy to pravítko, které máme vybrané v položce Výběr. Jakékoliv pravítko v rámci tohoto seznamu můžeme vypnout (zatržítko Zobrazit), na ostatní položky seznamu tato volba nemá vliv. Samozřejmě, že ze systému můžeme vybrané pravítko opět smazat, a to pomocí příkazu Smazat pravítko. Tímto příkazem se opět nemaže celý systém, ale jen to, co máme aktuálně vybrané v seznamu.

Příkaz Vytvořit objekt dělá v zásadě dvě věci. Vytvoří z aktuálně vybraného pravítka nový objekt Pravítko (v seznamu objektů), který má vlastně shodné funkce jen s tím rozdílem, že nám neumožňuje pracovat s mnoha pravítky najednou, ale jen s jedním, které jsme do něj převedli. Mimo to smaže ono vybrané pravítko ze seznamu funkce.

Zpět ale k výchozí funkci, která nás zajímá nejvíc, neb je skutečně výkonnější než samotný objekt. Pod třemi již popsanými příkazy a také výběrovým seznamem jednotlivých pravítek jsou čtyři drobné volby.

Volba Třetí bod nám umožňuje vytvářet druhou kótu v rámci jednoho výběru. Tedy jedno pravítko může mít dvě kóty vzdálenosti s tím, že mezi nimi je měřen úhel. Toto tlačítko tedy aktivuje vznik této druhé kóty.

Tři volby Pravítko nám umožňují skrývat, respektive zobrazovat informace o hodnotě pravítka v editačním okně. Pokud je volba vypnutá, je hodnota vzdálenosti či úhlu skrytá. Aktivátory působí na zobrazení hodnot kóty 1, 2 a úhlu v tomto pořadí.

Pokud chcete otočit směr kóty, není problém. Stačí aktivovat přepínač vpravo od přepínačů zobrazení.

Hodnoty mezi těmito přepínači nás informují o hodnotách zobrazených v editoru u jednotlivých kót. Ale nejenom to. Pokud budeme bod kóty vázat na nějaký element objektu (viz níže), pak touto hodnotou můžeme řídit celou polohu ovládacího objektu (například navážeme kótu k bodu nějakého objektu, pak hodnotou vzdálenosti posouváme celý tento objekt ve směru kóty).

Barva

Oddíl Barva je velmi snadný a jeho popis nezabere mnoho prostoru. Ale ani on není nezajímavý. V prvé řadě jsou položky barev vždy závislé na pravítku, které máme aktuálně vybrané. Tedy každé pravítko – systém dvou kót ze seznamu, může mít nastavené vlastní barvy. Parametr Body definuje barvu koncových bodů kót, Šipku 1 a Šipku 2 zřejmě není nutné vysvětlovat.

Bod 1, Bod 2 a Bod 3

Všechny tyto tři oddíly jsou shodné ve svém nastavení a vždy se jen vztahují k jinému bodu vybraného kótovacího systému, a tak mohou být nastavené samostatně. A to je velmi podstatné, protože při vhodném nastavení se kóty váží na různé elementy objektů (libovolných), a tím pádem úpravou takových objektů se automaticky upravují také naše kóty.

Pro pochopení snad jen dodáme, že Bod 1 patří základnímu výchozímu bodu daného systému, Bod 2 konci první šipky a Bod 3 konci šipky – kóty druhé.

Každý jeden bod lze umístit a pozitivní je, že je nám plně k ruce přichytávání. Využít přitom můžeme standardní režim globálních souřadnic, a pokud nám poloha kóty nevyhovuje, můžeme ji vypsat ručně v příslušném poli každého jednoho oddílu. Další možností je zavázat polohu kóty k nějakému objektu definovaném v odkazovém poli a elementu, ke kterému se má poloha bodu kóty vázat. Jakému elementu? Bodu, hraně a nebo polygonu. Definovat (opět ručně, ale lépe přetažením polohy) můžeme také index řídícího elementu. Nutno poznamenat, že objekt musíme zadat ručně, avšak bod – element, již stačí definovat interaktivně zadáním polohy bodu. Systém neumí automaticky vyhledávat objekty.

Závěrem

Dnešní článek nepřinesl nic světoborného, ale pravdou je, že jsem byl donucen začít příkaz Pravítko a konstrukce používat a musel jsem se přitom notně omlouvat autorům, že jsem jej kdysi tak odsoudil. Nástroj má jinou ideologii, takže to chce trochu rozšířit své zvyklosti, ale funguje velmi dobře a je to docela šikovné. Stačí si to jen zkusit.

Poslední, co bychom neměli zapomenout, je, že by asi (pokud jej skutečně budeme používat) nebylo od věci, přidat si příkaz Pravítko a konstrukce do hlavního rozhraní. On se nám tam bude jisto jistě hodit…