Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
3D grafika
Nejlepší Matte Painteři světa (2. část): Chris Stoski
26. července 2011, 00.00 | V dnešní části seriálu si představíme dalšího z mistrů digitálního matte paintingu, jednoho z hlavních VFX tvůrců na filmech jako Star Wars Episode III, Iron Man či Star Trek. Člověka životem mnohokrát pokoušeného, který se však odmítl vzdát nepřízni osudu.
Z umělců, o nichž si budeme v tomto tématu povídat, měl náš dnešní kandidát pravděpodobně nejpohnutější osud. Sympatický chlapík, jehož málokdy opouští úsměv a pozitivní nálada, který se vždy řídí pravidlem, že rozdělaná práce se musí stůj co stůj dodělat, si totiž prošel něčím, co by se snadno dalo nazvat životním peklem. Dlouhá období si totiž prožil s vědomím, že pro něj všechno může každou chvíli skončit. Byl dvakrát léčen s rakovinou, přičemž napodruhé mu nikdo nedával šanci na přežití. A přesto – anebo možná právě proto - ještě v době, kdy měl ležet doma a odpočívat, pracoval na nádherných digitálních dokreslovačkách pro Star Wars Episode III. A nakonec, i díky své nevyčerpatelné zásobě nezlomného odhodlání, svůj životní zápas vyhrál.
Seznamte se s Christopherem G. Stoskim
Stejně jako Dylan Cole, o němž jsme si povídali minule, i mladý Chris miloval umění a od útlého dětství neúnavně maloval. Spíš než bezhlavé úlety do fantazie ho však fascinovaly scenérie založené na realitě, moderní stavitelství ve futuristických světech, miloval fascinující možnosti lidského budování a ještě raději ho zobrazoval na svých plátnech. Není divu, že vedle nespočtu uměleckých workshopů absolvoval již na střední škole kurzy architektury. Z původního úmyslu být malíř tak rychle přešel k nápadu, že se stane architektem. A záměr se stal skutkem, když se po maturitě dostal na Washington State University, aby zde tento obor studoval. Rodák z Kanady opustil svoji vlast a vydal se do Spojených států za naplněním snu.
Chrisova životní dráha se od té Coleovy liší v tom, že on sám byl počítači fascinován již od samého začátku. Jeho první nesmělé kontakty s Commodorem 64 probíhaly spíše v duchu hraní her, již tehdy (ještě na střední škole) však zkoušel vytvářet primitivní digitální kresby vesmírných lodí. Teprve na univerzitě svoji činnost posunul na zcela novou úroveň, když se naučil pracovat v programu CAD. Zhruba v té době přišla i jeho první zakázka, kdy měl pro známého vymodelovat 3d dům a vyrenderovat průlet jeho interiérem. Poté, co ji úspěšně dokončil, následovala série dalších prací, které začínaly tíhnout čím dál více k designu a kreslení. Během nich si Stoski uvědomil důležitou věc – i když se mu práce ve 3d líbila, záliba v malování pro něj byla silnější. Postupně si začínal být jistý, že se k němu chce vrátit.
A tak nastal rok 1998, Chris vyšel univerzitu se dvěma bakalářskými tituly a vědomím, že v architektuře pracovat nechce. Již nějakou dobu totiž věděl o oboru zvaném matte painting, který kombinoval vše, co miloval – kreativitu, malbu, fantazii, architekturu, 3d, filmy... „Chtěl jsem odejít do Kalifornie a pracovat u filmu už rok před absolvováním univerzity,“ říká Stoski. „V rodině mě ale vždycky učili, že rozdělaná práce se musí dodělat. A tak jsem tam vydržel.“ Vydržel toho však ještě mnohem víc – v té době mu byla poprvé diagnostikovaná rakovina. Nebýt jeho přítelkyně, budoucí manželky Tonii, náročným obdobím, jež následovalo, by prý nejspíš nezvládl projít. Nakonec se mu však podařilo překonat hrůzy chemoterapie a vyrazit do pracovního života. To ještě neměl ponětí, co ho v budoucnu čeká...
Honba za prací
Jelikož se zpočátku nedokázal uchytit ve VFX světě, pracoval na chvíli u malé firmy v Berkeley, kde dělal architekturální designy. Během tohoto angažmá se však ještě utvrdil v přesvědčení, že podobná práce není pro něj a že chce radši vytvářet ona krásná digitální prostředí, co vídal v kinech. Brzy se tedy za ušetřené peníze vydal do Kalifornie. Ani tentokrát se mu zde ale nepodařilo získat vysněné zaměstnání. Skončil opět u architektury a designu u firmy Michael Sechman Architectural Illustration. V tu chvíli (a po sérii neúspěšných pohovorů) si uvědomil, že bez pořádného showreelu a portoflia nedá ani ránu. A tak během dne navrhoval v zaměstnání budovy pro klienty a po nocích tvořil fantasy a sci-fi scenérie. „Věděl jsem, že jediná šance, jak dostat práci jako matte painter, je ukázat, že umím vytvořit stejně kvalitní věci, jako ty ve filmech.“ A nakonec to zvládl.
Skončil u společnosti Matte World, která se, jak již název napovídá, na matte painting přímo zaměřovala. Jednou z výhod, kterou měl Chris proti svým konkurentům, byl právě fakt, že měl rozsáhlé technické a teoretické znalosti o architektuře a ke všemu znal 3ds Max, jenž tato dobře zaběhnutá firma využívá dodnes. Následovaly tři roky, během nichž Chris vstřebával raketovým tempem vše, k čemu ho posadili. Pracoval pilně a kvalitně, mezi filmy měl na svědomí například Cats & Dogs (2001), Jurassic Park III (2001), The Ring (2002) či The Last Samurai (2003). A pak, v roce 2003, přišla nabídka, která se neodmítá.
Boj s osudem
ILM je firma, do které se dostat znamená pracovat mezi legendami. A když ke všemu Chris získal možnost dělat na filmové sérii, kterou byl jako dítě doslova posedlý, bylo mu okamžitě jasné, že musí přijmout. Netrvalo dlouho a vstoupil do týmu tvůrců, kteří připravovali Star Wars Episode III: The Revenge of the Sith (2004). „Všechno bylo skvělé, měl jsem k dispozici krásné concept arty od lidí jako Erik Tiemens a Ryan Church a za úkol jsem měl vytvořit matte painting pro Coruscant, planetu, kterou jsem vždy miloval ze všech nejvíc.“ V roce 2004 však osud znovu nemilosrdně zasáhl.
Panoramatická městská pozadí Coruscantu z Epizody III vznikala v době Stoskiho nejtěžšího životního období
Chrisovi byla podruhé zjištěna bující rakovina a tentokrát byl jeho stav skutečně vážný. Chemoterapie – taková, která víceméně zničila vše v jeho těle, dokonce i imunitní systém - byla tentokrát teprve začátek, musel projít mnoha operacemi, byly mu odstraněny některé obratle a zcela ztratil schopnost chodit. A přesto se nevzdal. Vrátil se zpět do ILM a v nejtěžších chvílích pracoval na jedné z nejdůležitějších coruscantských scenériích z filmu, dělal přesčasy a snažil se ze všech sil držet krok s týmem.
Mnohokrát si myslel, že už nezvládne další den, nakonec však nepovolil. Jeho léčba byla úspěšně dokončena pár měsíců před doděláním filmu a jakmile se opět naučil chodit, vrátil se Chris zpět do práce, aby přiložil ruku k dílu na dalších několika záběrech. A i když toho zdaleka nezvládl tolik, co jeho kolegové, nikdo nepochyboval o tom, kdo je skutečným hrdinou projektu...
Práce u filmových mágů
A u ILM již zůstal. Krátce po Star Wars přišli Pirates of the Caribbean: Dead Man's Chest (2006), kde spojil síly se Susumu Yukuhirem. Společně vedli tým matte painterů, kteří vytvořili všechnu tu digitální krásu, kterou jsme ve Verbinskiho filmu mohli zhlédnout. Tento výkon pak vyústil v obdržení prestižní ceny VES (Visual Effects Society) za tvorbu filmových prostředí (Outstanding Created Environment in a Live Action Motion Picture). „Susumu mě toho naučil hrozně moc o vedení týmu,“ vzpomíná Stoski. „Schopnost, kterou jsem později mnohokrát využil.“
Když byl totiž v ILM najat na další zakázku, bylo to už na pozici hlavního matte paintingového supervizora, a to samozřejmě na Pirates of the Caribbean: At World's End (2007). Chris se v čele rozsáhlého týmu plného talentů nesmírně osvědčil a dobře odvedená práce vyústila v další řadu nabídek. Mezi nimi figuroval hlavně Iron Man (2008), kde již byl jednou z vůdčích osob VFX týmu. A plejáda úspěchů byla uzavřena v roce 2009, kdy jako supervizor stanul opět v čele matte paintigové sekce ILM. Bylo to na projektu režiséra J.J. Abramse Star Trek (2009).
V té době měl pod sebou 24 matte painterů, kteří byli navíc rozděleni do dvou studií v San Fransciscu a Singapuru. „Měl jsem skutečně ten nejlepší tým, jaký bylo možné postavit. Udělali jsme toho obrovské množství, každý typ CG prostředí, které existuje, jsme pro projekt vytvořili.“ Nakonec byla práce Stoskiho týmu k vidění ve více než 350 záběrech celého filmu, což je skutečně úctyhodné číslo. A přestože byl nesmírně vytížen dohlížením na všechny umělce, za něž byl zodpovědný, nějakým způsobem se mu podařilo sehnat čas a vytvořit pro film pár vlastních matte paintů a concept artů. Takovou příležitost si prý nemohl nechat ujít.
V současné době Chris pracuje na dalším filmu pro ILM, na jakém přesně však zůstává utajeno. Zato však víme, na jaké pozici se nachází, neboť se opět posunul do nových vod - zkouší to jako art director. Ve stejném období (2008-2009) pak ještě přijal nabídku od studia Image Movers Digital, kde si užívá tvůrčí volnosti a účastní se práce po boku zkušeného Douga Chianga, designéra a concept artisty, jenž se podílel na tvorbě nespočtu ikonických modelů filmového světa, v čele s hvězdnými loděmi a technikou viděnou ve Star Wars Episode I.
Osobní aktivity
Ať už je na vrcholu pracovní aktivity či si užívá volna, ať už tráví čas v nemocnici či v kanceláři, vždy si Chris najde čas na tvorbu vlastních maleb, matte paintingů a uměleckých projektů. Mnohé z nich můžete spatřit na jeho webu, který tímto doporučuji navštívit, neboť se na něm nachází spousta dodatečných informací o jeho procesu tvorby. Zároveň rozjel velmi ambiciózní knihu nazvanou Wishes, Wants and Wizardry. Má jít o obrázkovou publikaci, jejíž příběh umělec popisuje jako kombinaci pohádkového Harryho Pottera a epického Pána prstenů, to vše doprovázeno překrásnými malbami plnými fantastických prostředí. Bohužel, stránky projektu jsou již nějakou dobu bez nového updatu a není vůbec jisté, jak se s ním Chris při své vytíženosti popere.
Tak jako tak se nemohu dočkat, v jakém dalším filmu budeme mít možnost spatřit Stoskiho tvorbu. Jeho neuvěřitelně věrohodné a atmosférické práce mají vlastní rukopis, který s každým novým projektem jasně ukazuje, jak vypadá dílo mistra. Případ Christophera Stoskiho navíc dokazuje, že člověk dokáže zvítězit i v téměř beznadějných případech a že když vydrží, nakonec vždy dosáhne svých snů... A my mu tak můžeme jen přát hodně štěstí do dalších bojů.
Tématické zařazení:
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
11. května 2014
-
23. května 2014
Epson na konferenci Droidcon Berlin ukázal nové možnosti čekající na vývojáře OS Android
-
24. listopadu 2014
-
13. května 2014
Samsung NX3000: retro styl, špičkový výkon a snadná konektivita v jednom přístroji
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
15. prosince 2014
Konica Minolta pomůže živnostenským úřadům s digitalizací dokumentů
-
11. května 2014
-
26. listopadu 2014
Canon Junior Awards již posedmé ocení mladé fotografy v rámci Czech Press Photo
-
21. srpna 2014