Modelovací nástroj SURFACE v 3DS Max - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

Navigace:  » Úvodní stránka  » 3D grafika  

15. listopadu 2002, 00.00 | Tutoriál je určen hlavně začínajícím CG tvůrcům, které již nebaví renderovat chromované koule na šachovnici, ale na druhou stranu ještě nemají zkušenost s modelováním složitějších tvarů. Tito 3D grafici jej mohou vnímat jako první krok k sofistikovanějšímu, ale i složitějšímu NURBS modelování.

{Přípravné práce}

3D modelování při svých současných programových možnostech má i pro zasvěceného člověka naprosto nevyčerpatelné možnosti realizace čehokoliv a snad i z těchto příčin se to všude hemží scénami z kosmu, neskutečných světů a fantaskními kompozicemi.

Právě proto mě láká zobrazovat věci všedního dne a nikoliv ony monumentální mezigalaktické pohledy. Rád tvořím věci opotřebované, špinavé či potlučené, z nichž čiší jejich obyčejnost a vždy je pro mě výzvou takovou scénku vyrobit, nasvítit a otexturovat tak, aby ostatní váhali, zda jde o skutečnost či fikci.

Nedávno jsem vedle své ošuntělé káry na parkovišti objevil nablýskaného Jaguára. Každý jistě zná proslulý symbol této automobilky - krásnou chromovanou kočku ve skoku, která nám jednoznačně sděluje, že tenhle bourák je nejrychlejší, nejsilnější a nejelegantnější. No a odtud byl jen kousek k myšlence, vyrobit svou verzi tohoto marketingového poselství automobilky Jaguar.

Zde jsou první črty k následující práci. Vyrobíme si spolu elegantní předválečný automobil, jehož příď bude zdobit nikoliv Jaguar, ale sebevědomý, nezkrotný a divoký hlemýžď. Samozřejmě vyvedený v chromu.

Problém je, že kočka nemusí nikoho dvakrát přesvědčovat o tom, že je rychlá a mrštná. U hlemýždě je to trochu horší. Dojem rychlosti zde budeme muset simulovat pomocí přehnaně stylizované pózy. Myslím, že takovou pózu dokonale předvádí Superman, kdykoliv startuje (ona zdvižená paže, zaťatá v pěst). My nemáme k dispozici ruce ani nohy, proto použijeme k vyjádření dynamiky tykadla, a (možná trochu komiksově) do délky zdeformované tělo s ulitou.

Vlastní práci jsem začal opět náčrtkem. To se neobešlo bez lovecké výpravy na zahradu. Ale nebojte se nic. Všechny tvorečky jsem si okoukl a zase vrátil. Tohle je výsledek.

Teď, když máme alespoň trochu jasno v proporcích, můžeme se pustit do modelování. Organické tvary a i ostatní matematicky těžko definovatelné objekty často modeluji pomocí nástroje SURFACE a proto i ulitu budeme modelovat pomocí této techniky. Mimochodem, pokud Vás ve Vašem tvůrčím rozletu brzdí standardní modelovací techniky, na NURBS modelování se zatím necítíte anebo jste nedávali pozor při fyzice, pak je právě pro Vás SURFACE jako dělaný.

Ale nejprve trocha teorie. Vy všichni, kteří se Maxem zabýváte již dlouho a intenzivně, teď budete chvíli znuděně zívat. Ale tento tutoriál je určen hlavně začínajícím CG tvůrcům, které již nebaví renderovat chromované koule na šachovnici, ale na druhou stranu ještě nemají zkušenost s modelováním složitějších tvarů a různými způsoby jak stanoveného cíle (v tomto případě ulity) dosáhnout. Tito 3D grafici to mohou vnímat jako první krok k sofistikovanějšímu, ale i složitějšímu NURBS modelování.

Našim cílem je vytvořit jakýsi drátěný model (nikoliv ve smyslu 3d terminologie), který poté opatříme povrchem. V praxi si představte třeba trup letadla s jeho žebry a vzpěrami, který potáhnete plátnem. Pro názornost je na dalším obrázku polokoule vyrobená ze tří křivek a v pozadí tatáž polokoule už potažená povrchem pomocí nástroje Surface.

My to máme oproti leteckým modelářům o to jednodušší, že nástroj Surface, kterým toto potažení provedeme umí počítat se zakřivením jednotlivých segmentů ohraničujících křivek budoucího povrchu. A to můžeme využít ve svůj prospěch při tvoření různých boulí či prohlubní na našem modelu, tak jako na následujícím obrázku, kde jsem nepohnul s žádným z kotevních bodů, pouze jsem změnil směr jejich vektorů.

Samozřejmě i u této modelovací techniky existuje několik omezení. To nejdůležitější asi je, že námi navržená síť může mít oka tvořená pouze třemi nebo čtyřmi uzly. Podívejme se spolu co se stane, když umístíme na drátěnou konstrukci budoucího modelu nějaké body navíc a poté vytvoříme povrch:

Ano, Surface si s takovým výpočtem neporadí a v konfliktní oblasti nechá otvor. Tak to je asi to nejdůležitější, ostatní specifika této metody si popíšeme již při tvorbě ulity.

[-more-]{Tvorba ulity}

Přepneme se do bočního pohledu, v záložce Create (vpravo) zvolíme Shapes (tvorba 2D tvarů) a stiskneme tlačítko Line.

Nakreslíme si základní křivky asi takto:

Dbáme na to, abychom použili co nejméně kotevních bodů a pokoušíme se je řadit vodorovně i svisle do zákrytu. To nám později velice ulehčí práci. Ale nepřežeňte to s přesností. Tajemství úspěchu výsledného modelu spočívá v dojmu náhodné lehkosti. Nezapomeňte, že matka Příroda se s úhly moc nemaže a evoluci vždy nechává náhodě.

Přepneme se do horního pohledu a na záložce Modify zvolíme Vertex pro editaci kotevních bodů.

Jednotlivé, po sobě jdoucí kotevní body roztáhneme do šíře tak, jak moc chceme mít ulitu později hlubokou:

Teď se pustíme do vzájemného propojení jednotlivých bodů tak, aby nám vznikl funkční základ pro použití nástroje Surface. Začneme třeba křivkou, která nám popisuje vertikální řez ulitou. Přepneme se do pohledu Front. Potom v záložce Create stiskneme tlačítko Create Line, které nám umožní k naší spirále přikreslovat další křivky ...

2024 © 3Dscena.cz

Vaše dotazy zodpovíme na adrese .

Home    |    Podmínky používání    |    Prohlášení o přístupnosti    |    MultiRS WMpublic    |    Napište nám    |    Mapa webu    |   0,3197