CINEMA 4D R13, nové funkce a vlastnosti programu (3) - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

22. září 2011, 00.00 | Stereoskopie je jedním z klíčových elementů nové verze CINEMY 4D R13. Kde se nastavuje, co nám umožňuje a jaké jsou její možnosti prozkoumáme v dnešním semináři právě jí věnovaném. Ale nejenom jí, mimo to se podíváme také na nastavení informací ve vypočteném obrázku.

Minule jsme se již dotkli jednoho z velkých témat nové CINEMY 4D R13. Tím byly XRefy a deformátor Kolize. Pokud je ale opravdu nějaké téma tím stěžejním, a to pro všechny balíčky programu včetně verze Prime, pak je to stereoskopie. Stereoskopie všude, kam se podíváme. Od zobrazení v editoru až po výpočet, samozřejmě. Možnosti jsou velmi komplexní, a tak je téma dnešního semináře pevně stanoveno. Stereoskopie pod lupou. V CINEMĚ 4D, bez pluginů. Než se k ní ale dostaneme, ještě jedna drobnost. Informace ve vyrenderovaném obraze...

Určitě je znáte z mnoha jiných renderovacích řešení. Informace o tom, které že parametry byly nastaveny, jak dlouho se obraz počítal, na kterém stroji a podobně. Všechny tyto informace si nyní můžeme zobrazit i přímo v CINEMĚ 4D a dnes si ukážeme, jak.

Tak tedy stereoskopie

Nejdříve bychom si měli stanovit, kde že všude stereoskopii nalezneme. Její umístění je předpokládatelné - v nastavení kamery, nastavení renderingu a také v nastavení zobrazení editoru. A ještě v pár drobounkých zákoutích, která nejsou úplně klíčová, ale je dobré o nich vědět.

V prvé řadě nám přibyl nový objekt 3D kamery. Najdeme jej mezi kamerami a není ničím jiným, než normální kamerou s aktivovanými parametry pro 3D zobrazení. Další drobné nastavení, respektive aktivátor, nalezneme v nastavení samotného editačního okna. V tomto okně jsou nově (to již víme) rozhozené položky menu a v jedné z nich, v menu Volby, je položka aktivující 3D zobrazení v editoru. Pokud tuto volbu použijeme, objeví se mimo jiné i okno upozorňující, že stávající kamera není 3D kamerou, a zda chceme kameru přepnout.

Nastavení kamery

Primární pro celý systém je samozřejmě nastavení kamery. Objekt kamery má novou záložku Stereoskopie, ve které je základní parametr Režim. Tento parametr přepíná stávající kameru z klasického monoskopu na stereoskopickou. Tento přepínač tak má zásadní vliv na všechna další nastavení, ať na zobrazení editoru, tak na rendering.

Nastavení v kameře je poměrně komplexní a můžeme definovat všechny parametry, které jsou pro nastavení stereoskopické kamery podstatné. Primárním nastavením je hodnota separace očí. Pokud je zde výchozí hodnota 6,5 cm, pak se jedná o hodnotu víceméně odpovídající rozteči očí. Zkuste si to sami, jen rukou si sáhněte na (zavřené) oči dvěma prsty jedné ruky, a pak si jen vizuálně zkontrolujte vzniklý rozměr. Je dobré si předtím sundat brýle. Mimochodem. Co jsem to chtěl? Ach ano: hodnota, kterou získáme, bude odpovídat hodnotě, která je v CINEMĚ 4D zadaná.

Teď se opět dotkneme toho, co je nyní velmi podstatné. Já sám jsem nezřídka tvrdil, že není podstatná velikost, ale poměry. Ano, ale dnes velikost je podstatná. Jak pro fyzikální kameru (velikost snímače a podobně), tak pro stereoskopii. Separace kamer je odvozena z reálné anatomie člověka, a tak aby fungoval systém korektně, je nutné mít vše ve správné absolutní velikosti.. Pouze pak bude dojem ze scény správný. I proto jsme si již ukazovali příkaz, kterým můžeme celou scénu upravit podle toho správného měřítka.

V nastavení kamery najdeme množství parametrů, podstatná jsou nastavení týkající se umístění a natočení obou kamer, respektive směřování očí. Výchozí hodnota je nastavena na režim paralelně, ale správně bychom měli používat (většinou) hodnotu „mimo osu“. Dalším klíčovým parametrem je paralax, tedy hodnota, ve které se obě kamery sejdou a kde je obraz ostrý.

Mimochodem, možná to není patrné, ale pokud si zobrazíme anaglyf, můžeme pomocí tohoto systému v editoru simulovat zobrazení hloubky ve scéně, aniž bychom ji renderovali.

Nastavení editoru

Kamera je nastavená, pojďme dál. V editoru si zobrazíme stereoskopii pomocí nastavení pohledu. To můžeme zobrazit nejlépe zkratkou Shift+V, jinak skrze menu editačního okna Volby>Konfigurovat. I toto nastavení má nově záložku Stereoskopie a i zde můžeme nastavovat různé parametry. V tomto případě je nejdůležitější nastavení režimu zobrazení. Tedy nastavení systému, ve kterém se bude na monitoru či projektoru zobrazovat 3D scéna.

Možnosti jsou široké, od klasického anaglyfu až po systém závěrky, tedy přepínání brýlí. V tomto případě ale musíte vlastnit nejenom příslušný monitor a brýle, ale také grafickou kartu, která uvedenou technologii umí zprostředkovat. Touto kartou může být jen profesionální karta NVidia z řady Quadro nebo vyšší. Bez takové karty není možné systém závěrky v editoru zobrazit. Ptali jsme se, v Maxonu samozřejmě, proč je tomu tak. Asi by se slušelo, aby daný problém reprodukoval někdo povolanější, ale dozvěděli jsme se, že se jedná o zásadní technologické omezení hráčských karet a systémů, které pouze část potřebných technologií pro zobrazení 3D simulují, ale pro zobrazení samotného editoru tyto technologie nestačí. Proto NVidia Quadro, které to umí.

Poslední nastavení nás čekají v nastavení renderingu. Nesmíme zapomenout, že renderovat se budou vlastně dva obrazy, a tak mimo použité technologie, případně jejího upravení, můžeme také definovat způsob uložení a celkového výstupu.

Je toho hodně. Není to ale na druhou stranu až tak složité a zdá se, že systém je velmi dobře implementovaný. Skoro všechno se dá nastavit podle výsledného média, vše lze upravit. Jedná se o velmi komplexní sadu stereoskopického zařízení.

Hezké pokoukání. Stéreo. A škoda, že to ještě není HiFi :-).