CINEMA 4D R 11, opravdu, ale opravdu zblízka (2) - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

28. srpna 2008, 00.00 | Za sebou máme popis změn, které se odehrály v rozhraní, avšak prozatím jsme se nedostali k novinkám ve funkčnosti a možnostech samotné aplikace. Dnes tedy započneme s popisem těchto, nutno přiznat že zajímavějších, aspektů nové verze. A začneme zakreslením a průsvitkou.

Zakreslení

Jedním z opravdu nových nástrojů jádra je tzv. průsvitka. Jedná se o nástroj, kterým můžeme omezeným způsobem malovat přímo v rámci editačního okna a kde také můžeme tato data animovat. Primárně lze asi říci, že se jedná o nástroj interaktivních poznámek, črtů pro zachycení pohybů animace, ale nejen to. Svou nezastupitelnou úlohu má tento nástroj také ve spojitosti s Projection manem (mimochodem, uvažuji nad tím, že bychom na popis tohoto nástroje oslovil osobu povolanější, tedy Honzu Bruknera), tedy systémem pro tvorbu pozadí vyvinutým pro Sony.

A kdepak tento nástroj najdeme? V menu Nástroje / Zákres. Zde je celé maličké vnořené menu, které obsahuje několik položek. Příkaz Zakreslování, Gumu zakreslení, příkazy pro přidání a odebrání snímku, duplikace snímku a nakonec příkaz pro nastavení pohledu.

Nejjednodušší test asi provedeme tak, že si zvolíme příkaz pro Zakreslování. A ejhle, můžeme malovat v editačním okně. Poněkud hloupé ale je, že zatím nemůžeme definovat kvalitu tohoto nanášení a tak to chce se trochu rozhlédnout. Po zvolení zmíněného nástroje jsme neměli k dispozici žádný objekt, který bychom mohli definovat. Jakmile jsme ale vytvořili první čáru, již ano. Vytvořil se tím objekt Zakreslení, který má načtené volby ve Správci nastavení.

Pokud si nyní vybereme objekt Zakreslení a přejdeme do Správce nastavení, můžeme definovat velikost obrazu v bodech a tím také kvalitu obrazu. To co jsme prozatím nanesli se podle nastavení převzorkuje.

Takový postup možná není úplně ideální. Jako poněkud lepší se tedy jeví, pokud použijeme z hlavního menu příkazu funkci Přidat snímek zakreslení. Tím se vytvoří objekt Zakreslení ještě předtím, než do něj něco vytvoříme. Můžeme jej nastavit podle potřeby a následně můžeme malovat... Bezvadné, takhle je to určitě lepší.

Máme li tedy opětovně nástroj Zakreslení, můžeme se podívat, cože s ním můžeme dělat. A není to nezajímavé. Můžeme v jeho nastavení samozřejmě definovat barvu, velikost stopy, tvrdost stopy a krytí, ale také to, zda tyto tři parametry má či nemá ovlivňovat přítlak. Do tohoto nástroje tedy poměrně výrazně vstupuje nastavení tabletu.

Nakreslili jsme li něco navíc, nevadí. Prostě a jednoduše to smažeme pomocí dalšího nástroje tohoto setu – tedy pomocí Gumy. I v tomto případě platí, že k dispozici je očekávatelný standardní štětec, který mimo jiné opět pracuje s přítlakem ve všech třech hlavních vlastnostech.

Vraťme se ale do nastavení samotného objektu Zakreslení, tak jak se nám načtou do Správce nastavení v případě, že si uvedený objekt ve Správci objektů vybereme. Tento objekt má dvě specifické záložky, první tak trochu nezajímavou, neb obsahuje jen a pouze jméno zakreslení a také typ zvoleného pohledu, zato ta druhá je podstatně zajímavější. Obsahuje v prvé řadě 8 tlačítek – příkazů a také nastavení průsvitek, tedy stavů před a po stávajícím snímku. Průsvitky jsme samozřejmě zmínili v globálním souhrnném článku, který tomuto seriálu předcházel, nyní jen krátce, než se k nim ještě dnes dostaneme. Jedná se o systém zobrazení určený zejména animacích, kdy jsme sto díky zobrazení poloprůhledných stavů před a po lépe kontrolovat chování animace.

A proč jsou průsvitky i zde? Právě proto, že i systém zakreslení se používá při animacích. V tomto smyslu nikoliv jako nástroj pro přímé animování, ale pro jakousi simulaci animační předlohu ve formě hrubé „papírkové“ animace.

Většina příkazů se vysvětluje sama, ale možná ne zcela, tedy postupně se na všechny podíváme.

Nový snímek vytvoří nový snímek zakreslení v aktuálním snímku. Alternativou tohoto příkazu je také možnost tvorby automatického snímku, která je u nástroje Zakreslování. Poté kdykoliv když se posuneme v časové ose do nového snímku a použijeme Zakreslování, vytvoří se nový snímek automaticky.

Odstranit snímek je příkaz asi každému jasný, odstraní se aktuální snímek zakreslení. Tento příkaz je velmi podobný příkazu následujícímu, tedy Vyčistit snímek, jenže v tomto případě bude kl. snímek nadále existovat, jen bud prázdný.

Nastavit pohled je příkaz už ne tak jasný a zřejmý jako ty předešlé. Proč že? Protože zakreslení je vázané je na pouze na jeden pohled a ostatní pohledy nejsou tímto nastavením dotčené. Takže, pokud chceme přenést zakreslení do jiného pohledu, musíme si vybrat objekt Zakreslení a použít tento příkaz, tedy Nastavit pohled.

Načíst obrázek je možná příkaz, který bychom čekali jinde, ale tento příkaz je vlemi důležitý (opakuji, nejsem zrovna malíř a specialista na matte painting). Ale pomocí tohoto příkazu můžeme do zakreslení načíst obraz určený právě matte paintingu a podle všeho je právě tento příkazem propojovacím prvkem s matte painting. Jen taková drobná poznámka. Velikost obrazu je závislá na velikosti výstupu a tím pádem se toto tvrzení týká i poměru velikosti. A jen poznámka, tento režim spolupracuje (stejně jako všechny ostatní) s vlastností Zobrazení – kde je parametr Viditelnost a ten nám pomůže s případným zeslabením zobrazení tohoto objektu.

Odstranit nepoužívané je příkaz, který nám objasní poněkud situaci. Nanášení bez vytvořeného kl. snímku zakreslení je jen do paměti, takové zakreslení lze smazat tímto příkazem... To co je (či bylo) v kl. snímku, ve stejném okamžiku zůstane beze změny.

Export a Import jsou volby, které dávají Zakreslení ještě o krapínek větší rozsah. Umožňují

Import a export dat jak ve formě obrázku či animace, tak ve formě XML doprovodného souboru pro další zpracování. Zajímavé, řekl bych.

Poslední informací, na kterou bychom neměli u tohoto nástroje zapomenout je, že má svou volbičku také v nastavení renderingu, v záložce Volby. Ano. Hádáte správně, můžeme si obsah vyrenderovat do stávajícího obrazu...

A to je k zakreslení vše, co jsme si mohli říci, ale věřím, že se k němu vrátíme, či vlastně vrátí právě Honza Brukner v případě Projection mana. Uvidíme.

Průsvitka

A tak jsme se k ní konečně dostali. On tento silný nástroj (zejména pro ony již desetkrát zmíněné animátory) není zase tak zvlášť zákeřný, stačí vlastně vědět, kdeže jej najdeme.

Jakmile máme nějaký objekt animovaný, včetně hierarchické struktury, stačí mu nastavit vlastnost Zobrazení a v této vlastnosti nám přibyla právě zmíněná průsvitka ve formě samostatné záložky. A jak že to funguje? Jelikož se jedná o poměrně specifický nástroj, tak pouze ve zkratce. Ano funguje to dobře :-).

Ale vážně, aktivace průsvitky je řízena pomocí přepínače, je-li aktivní, je aktivní také systém průsvitky. K dispozici máme různé režimy zobrazení, můžeme si zobrazit celé objekty, ale také jen stopy bodů (podobné jako zobrazení cest v případě Klotildy a dynamiky), stopu osového kříže, vektory rychlost a další. Podle zvoleného typu zobrazení můžeme definovat další volby. U osového kříže a i rychlosti měřítko zobrazení, u bodu velikost zobrazeného bodu a podobně.

Pokud si zobrazíme celý objekt, můžeme definovat způsob zobrazení objektu, tedy zda má být zobrazen v drátěném režimu, Gouraudově stínování, s poloprůhledností Rentgenu a podobně...

Další nastavení je již systémové. Pomocí tohoto nastavení definujeme rozsah snímků před a po, ve kterém se zobrazí zástupné modely zobrazující pohyb. Je li nastavena hodnota 12 a jsme ve snímku 30, pak jsou průsvitky zobrazené od snímku 30-12 a 30+12. Další hodnota je hodnota kroku. Definuje krok ve snímcích od stávající polohy, ve které se zobrazí průsvitka. Jenže, pokud zadáme rozsah +-12 snímků a tento krok 8, pak se zobrazí průsvitky jen ve snímcích +-8 od snímku aktuálního, protože tyto kroky jsou definované od stávajícího snímku.

Mimo toto právě zmíněné zadání lze také definovat barvičky, ale to není takový zázrak, že :-).

Další oddíl podle rozsahu je poměrně jednoduchý, prostě nám umožňuje omezit zobrazení průsvitek na jistou oblast podle rozsahu zadaných snímků.

I další volba je demonstrativní, jedná se o zobrazení objektů v klíčových snímcích před a po aktuální snímek animace, ale opakuji, toto nastavení se týká jen nastavení kl. snímků – nikoliv všech snímků animace.

Další volba je opět určená zobrazení a to snímků, které my sami chceme zobrazit. Tedy stačí zadat příslušné snímky a ty postupně od sebe oddělovat čárkou – jako v textu. Opět samozřejmě můžeme definovat barvu.

Jeli potřeba, zejména v případě používání kloubů a modulu MOCCA, lze si zobrazení přepočítat do cache a následně přehrávat. K tomu slouží příkazy v poslední části tohoto nastavení...

Závěrem

A jsme na konci dnešního dílu. Oba dnes popisované nástroje jsou nejsou řekněme klíčové řekněme z obecného pohledu, ale z pohledu specialisty – animátora či osoby tvořící pozadí mohou být poměrně zásadní. A i nám ostatním smrtelníkům se mohou hodit, věřte mi, sám jsem to zjistil :).