CG zajímavosti roku 2010 - 3D grafika - 3Dscena.cz: 3D grafika jako na dlani

5. ledna 2011, 00.00 | Rok 2010 je již minulostí, pojďme si tedy připomenout některé jeho zajímavé filmové momenty a události, které spadají do oblasti digitálních vizuálních efektů.

Uběhlo pouhých šest let od chvíle, kdy obrovská vlna tsunami zasáhla s drtivou silou pobřeží Indonésie a jižní Asie, přičemž zabila statisíce lidí a v kinech již můžete vidět film Clinta Eastwooda, kde jednu z hlavních rolí hraje právě tato tsunami, byť pouze v počítačem generované verzi. Na velice působivých záběrech se podílela coby dodavatel digitálních triků společnost Scanline, jež využila svých zkušeností se simulací vody, kterou vyvíjela například pro filmy 300 nebo 2012. Jako hlavní software použilo studio vlastní nástroj Flowline pro simulaci vlny, dále pak 3ds max pro modelování, do výsledných obrázků se renderovalo za použití rendereru V-Ray.

Pro realistický vzhled drtivého účinku vlny bylo potřeba vhodně doplnit skutečné scény o mnoho CG objektů a postav, které by vhodně kolidovaly s digitální vlnou, studio mělo pro tento účel celé digitální ulice, modelované pomocí technologie LIDAR. Protože hlavní hrdinka natáčela některé scény na mořské pláži a ve studiovém bazénu, muselo studio vyvinout nové technologie, které by umožnily vzájemně smíchat ve výsledném záběru skutečnou a digitální vodu. Pro podvodní záběry bylo taktéž využito CG dvojníka herečky Cécile De France, reálných pohybů pak bylo dosaženo za pomoci MOCAP technologie, přičemž pro animaci bylo použito nástrojů Massive a také Autodesk Motion Builder. Film taktéž obsahuje rozsáhlé scény, které byly vytvořeny za použití matte-paintingu, a také třeba digitální make-up na tváři hrdinky tohoto příběhu. Pro vizualizaci postav, které hrdinové spatřují v ohrožení života, se Clint Eastwood inspiroval výjevem z filmu Stevena Spielberga Blízká setkání třetího druhu, což Spielberg, který na tomto filmu spolupracoval jako producent, při pre-vizualizaci ihned poznal. Na stránkách internetového magazínu fxguide.com si pak můžete přečíst celý článek a shlédnout řadu působivých fotografíí.

K vděčným námětům mnoha horrorových snímků loňského roku patřily již tradičně ty s hordami hladových zombies, které usilují o životy několika přeživších hrdinů. K těm nejznámějším patří další z řady Resident Evil, kde se postupně nahrazují tradiční namaskovaní herci těmi digitálně vytvořenými, a to jak z důvodů efektnější vizualizace, tak i z důvodů finančních a časových. V současných snímcích se tedy ponechává pouze nezbytný počet namaskovaných herců, kteří vystupují v popředí záběru, zbytek zombies, kterých bývá v rozsáhlých scénách i několik stovek, se nahradí CG postavami, jejichž obsáhlou knihovnu vlastní i VFX společnost Stargate Studios. Stargate Studios, které spolupracuje na televizním seriálu The Walking Dead, využilo pro přesvědčivou animaci svých zombíků MOCAP dat, které zachytilo pomocí speciálních elektronických čidel, jež technici umístili na tělo nejšikovnějšího herce. Kromě klasického pozadí se zeleným plátnem si studio vypomáhalo například i modrými elastickými punčocháči, které měla na sobě herečka představující již jen plazící se torzo ženy-zombie. Na tomto příkladu je dobře vidět spolupráce maskérů a VFX umělců. V seriálu jsou také rozsáhlé scény, jejichž vzhled je úplně pozměněn pomocí 2D a 3D matte-paintingu. Zajímavé snímky typu Behind the scenes můžete také shlédnout na stránkách švédského studia Lost Liner Productions, které mělo na starost vizuální efekty pro zombie film Zone 261.

Nejen známá studia a tvůrci velkofilmů mohou počítat v řádu statisíců počty návštěvníků, kteří shlédnou jejich teasery na serveru Youtube. I jednotlivci, kteří se zabývají 3D animací a digitálními efekty, mohou zaznamenat impozantní počet přístupů, což je i příklad absolventa Vancouver Film School Christiana Smitha, jehož krátký 3D animovaný film The Room shlédlo za více jak dva roky přes jeden milion lidí, přičemž prvních sto tisíc jich vidělo tento klip již po necelém měsíci. Na výše uvedených stránkách pak můžete shlédnout řadu dalších showreelů a demonstačních videí. Za předpokladu, že máte dostatek prostředků a času, můžete se na tuto školu přihlásit a absolvovat některý z řady nabízených kurzů, které se zabývají vesměs výukou 2D a 3D animace, vizuálními efekty a podobně. Absolventi této školy pak pracují ve známých VFX společnostech a podílejí se na tvorbě takových známých filmů, jakým je například District 9.

Za informacemi z oblasti filmových vizuálních efektů ovšem nemusíte pouze do vzdálené Kanady. Loňský 15. ročník konference na téma animace, VFX, hry a interaktivní média v německém Stuttgartu, známý pod zkratkou FMX 2010, navštívila celá řada známých tvůrců z těchto oborů, kteří se s návštěvníky podělili o své zkušenosti, které publiku prezentovali v kinosálech na velkých plátnech. Pokud jste loňský ročník této akce nenavštívili, nemusíte zoufat, další podobné akce budou pokračovat i v letošním roce ve dnech 3-6 května 2011. Podrobnosti o novém ročníku konference a mnoho dalších zajímavých informací a ukázkových videí naleznete přímo na stránkách FMX 2011.

K velice zajímavé kategorii filmové tvorby patří i úvodní pasáže filmů s titulky, takzvané intro klipy, které jsou v dnešní době vzhledem k jejich náročnosti již samostatným filmovým uměním, na které se specializují vybraná studia. To nejlepší z oblasti této tvorby, která zahrnuje 2D nebo 3D animaci a vizuální efekty, můžete najít na stránkách společnosti The Type Directors Club, která pořádá každé dva roky soutěže z oblastí typografie určené jak pro tisk, tak pro média. Mezi vítěznými snímky v této kategorii pro rok 2010 můžete najít tituly Sherlock Holmes, Vampires Assistant či Ninja Assassin. Možná nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že v některých případech je originálně pojaté intro to nejlepší z celého filmu.

O to více je potěšující, když při hledání informací narazíte na webových stránkách předních zahraničních VFX magazínů také na skutečně perfektní showreely našich animátorů, což se mi podařilo například na webu cgsociety.com. Přestože se v tomto případě jedná o retrospektivní počin slovenského umělce Marka Denka, dovoluji si jej označit jako „našeho“, jelikož Češi a Slováci mají i přes rozdělení našich republik k sobě stále blízko tak, jak to nejspíše není obvyklé u žádných jiných národů. Ať tak či onak, demoreel a vůbec prezentované práce Marka Denka jsou skutečně velice působivé a svým provedením a rozsahem svědčí o profesionálních kvalitách a činorodosti autora.

Tolik tedy ve zkratce k některým zajímavostem loňského roku, který byl na dění v CGI a VFX oblastech skutečně bohatý. Nechme se překvapit, jaký bude v tomto směru letošní rok s jedenáctkou na konci. Ale ať už bude jakýkoliv, věřím, že bude stále o čem psát.